Když se řekne realitní makléř…

ZPĚT K VÝPISU ČLÁNKŮ

Lidem se vybaví slovo LHÁŘ. Ten, který nepodává pravdivé informace. Ten, který zatajuje technický stav nemovitosti. Ten, který dělá vše proto, aby kupujícího oklamal a za každou cenu  inkasoval svou tučnou provizi. Je to ale pravda? Prozradím vám, v jakých situacích makléř skutečně může lhát, a kdy je v tom naopak nevinně.

Proč si lidé myslí, že je makléř lhář?

Makléř pracuje se třemi druhy informací. Zaprvé jde o veřejně dostupné informace, které eviduje Český úřad zeměměřičský a katastrální. Díky internetu se k nim dostane zdarma kdokoli a není tak problém si velice rychle ověřit jejich správnost. Jsou to např. velikost pozemku, jméno majitele, podlahová plocha, věcná břemena, zástavní práva a podobný typ informací.

Na této úrovni si makléř nemůže dovolit lhát. Bylo by stejně pošetilé,  jako kdyby pětileté dítě s pusou ještě zamazanou od čokolády tvrdilo, že o žádné sladkosti jaktěživ neslyšelo. Vím, že si o nás – o realitních makléřích – lidé myslí bůhvíco. A někdy jim musím dát za pravdu. Ale naše intelektuální úroveň je opravdu vyšší než úroveň předškolního dítěte, které si bláhově myslí, že lež s čokoládou nikdo neodhalí. Takže ne. Tady makléř opravdu nelže.

Pojďme dál. 

Stav domu zná jen majitel a inspektor

Druhý typ informací, s nimiž makléř pracuje, jsou údaje získané od majitele nemovitosti. Jedná se například o stáří nemovitosti, technický stav a spoustu dalších věcí, které nelze během prohlídky zpozorovat pouhým okem.

Může jít o informaci, jak je hluboká studna na zahradě a zda v létě nevysychá, kdy proběhla poslední rekonstrukce a kolik stála, jestli nezatéká pod střechu, když prší, z jakých cihel byl dům postaven, zda je elektřina vedená v hliníku, nebo už v mědi… Mám pokračovat? Ještě snad zmíním, že mezi druhý typ informací patří i podrobnosti o závadách. Co znamená ta prasklina ve zdi? „Nebojte, ta nemá na statiku domu vliv,“ odvětí většinou majitel střelhbitě. Jak vidíte, i my makléři musíme nezřídka pracovat v dobré víře i s informacemi, které od prodávajícího získáme. Nemáme přitom šanci je skutečně ověřit.

Jak je studna hluboká? Měl bych snad při prohlídce omotat kamínek provázkem, spustit ho až na dno studny a poté přeměřit, kolik metrů jsem z provázku vymotal?

Je v ní dostatek vody na zalévání? Měl bych vzít hadici, zalít celou zahradu včetně trávníku a tohle opakovat dennodenně až do okamžiku, kdy voda dojde? A co když zrovna není sezóna sucha?

Kdy proběhla poslední rekonstrukce? „V roce 2006,“ odpoví třeba majitel. Měl bych po něm chtít, aby mi to prokázal smlouvou o dílu a předávacím protokolem? Teoreticky by to šlo. Ale bude je ještě vůbec mít? A co když si dům zrekonstruoval s přáteli nebo s pomocí rodiny?

Kolik rekonstrukce stála? „Něco kolem 450 000 Kč“, dozvím se. Měl bych snad tuto částku zpochybňovat a chtít po 13 letech od rekonstrukce doložené faktury za materiál a práci? Je to stejný problém jako ten předchozí. Nemůžu přece prodávajícího, který si neschovává desítky let staré faktury, hned považovat za podvodníka a lháře.

Když prší, nezatéká pod střechu?  Někdy je to vidět na první pohled. Jindy ale zatéká do domu pouze při velkých bouřkách párkrát do roka. Nezbývá mi než spoléhat na slova majitele, vlastní zkušenost a úsudek.

Z jakých cihel byl dům v roce 1963 postaven? Z veřejně dostupných informací vidím, že současný majitel vlastní dům teprve od roku 2002 a je v pořadí už pátým majitelem. Jediné místo, kde si mohu rok výstavby ověřit, je archiv stavebního úřadu. K tomu bych ale potřeboval plnou moc majitele. Dokumentace navíc často chybí – běžně se stává, že dokumentaci odnesla povodeň nebo se ztratila.

A co ty cihly? Jsou opravdu pálené? Nejsou mezi nimi „škvárobetonové“ tvárnice, které byly v 60. a 70. letech minulého století tak oblíbené, jenže mají vysoký podíl radioaktivních hornin? Prověřit to může jenom invazivní technická inspekce nemovitosti a prodávající o ni nestojí. Je finančně nákladná a ruku na srdce – kdo z vás, kdyby byl v roli prodávajícího by ji při prodeji nemovitosti zaplatil jen tak, aby ji mohl dobrovolně ukazovat každému z potenciálních kupců?

Je elektřina v hliníku, nebo už v mědi? Pouhým okem snadno poznám stáří zásuvek. Jenže i pod designovým vypínačem ABB Levit se mohou ukrývat původní hliníkové rozvody. Abych si to ověřil, musel bych každou zásuvku rozmontovat a podívat se, co je pod ní. Proč každou? Viděl jsem už spoustu bytů, a to zejména v panelácích, kde nové rozvody v mědi byly jen na úrovni koupelnového jádra a někdy kuchyně. Zbývající pokoje byly stále ve starém hliníku.

To je jen pár příkladů situace, kdy musí makléř zkrátka a dobře pracovat s informacemi od majitele nemovitostí. Jinak to nejde. Některé informace si v rámci svých technických dovedností a časových možností ověříme, se zbylými v dobré víře pracujeme při přípravě inzerátů i při osobních prohlídkách s vámi.

Co člověk, to jiný vkus a odlišný názor

Třetí a poslední typ údajů jsou informace subjektivní. Dům je prostorný a slunný. Zahrada je krásná. V okolí je klid. Škola v blízkosti je vyhlášená. Sousedské vztahy jsou tu dobré. A do Prahy to máte kousek. Předpokládám, že zde není potřeba žádný další komentář.

Stejně jako nechodí po světě žádný člověk, který by nikdy nelhal, nechodí po tom realitním světě ani makléř, který by nikdy neřekl žádnou lež. Jsem ale přesvědčen, že mnoho nepravdivých informací vzniká nejen kvůli nepřesným informacím, které nám poskytují samotní prodávající (často nevědomky, občas i záměrně), ale také díky individuálnímu pohledu na věc. Neboť názor člověka je a vždycky bude subjektivní.

Je tenhle dům podle vás hezký, nebo je škaredý?

Zahrada má 859 m². Je velká, nebo malá?

Jsou plastová okna kvalitní, nebo nekvalitní?

Je vesnice vzdálená 19 minut od Prahy autem blízko, nebo je to daleko?

Opravdu byste dokázali najít objektivní odpověď?

Jsou tedy makléři lháři? Někteří ano – podvodníky najdete v každé profesi. Většina z nás je ale poctivá a snaží se zařídit vše ke spokojenosti prodávajícího i kupujícího. Spoustu věcí bohužel nemůžeme odhalit nebo ověřit. Myslete na to při prohlídce i zjišťování bližších informací o nemovitosti. Zdravá podezřívavost je důležitá, neměla by ale přerůstat ve zbytečnou paranoiu. Může vám tak utéci skvělá příležitost ke koupi a možná i kontakt na schopného, poctivého a pracovitého makléře.